Tak jo. Včera večer jsem se vrátil, tudíž je čas na nějakej ten kratší report.
Pro mě to byl jednoznačně jeden z největších zážitků v životě (a to mě za chvíli čeká porod prvního potomka). Jeden z posledních snů, který jsem chtěl ještě zažít. A už teď vím, že to nebylo naposledy, že se tam prostě musím vrátit.
Vyrazil jsem s bráchou a jedním kamarádem v sobotu v poledne letadlem. Cesta úplně v pohodě, necelý dvě hodiny. V Římě jsme byli v šest večer, trochu pršelo. Bydleli jsme hned u Termini, menší byt v prvním patře. Čtvrť teda docela špinavá, hlavně večer plno černochů. Ale jinak v pohodě. Zaujal mě paradox, když vám po devátý večer neprodaj alkohol, ne na kartu. Jen hotově, aby to nešlo dohledat. Ale hned vedle vám nabízej od hašiše přes kokain až po trávu. A možná berou i karty
Divný.
Šli jsme se najíst do Trattoria Dell'Omo, kterou nám doporučil místní majitel. https://www.tripadvisor.cz/Restaurant_R ... Lazio.html
A dobře jsme udělali. Taková nenápadná, domácky vypadající hospoda. Vaří tam majitel a jeho mamka (tý je asi 80, seděla tam v kuchyni a docela ty kluky proháněla). Sedli jsme si, hned po otevíračce, a už se začaly hrnout zástupy lidí. Saltimbocca alla romana, domácí víno, šrumec perfektní začátek. Jeden z vrchních číšníků byl romanista, dokonce mi ukázal a navlíkl pásku, kterou měl podepsanou Tottim, velká čest pro něj. Měl to vystavený nahoře na polici vedle podepsanýho míče a dresu De Rossiho. Říkal, že jsem si vybral dost špatný období, fanoušci prej teď hodně naštvaný (což se nedivím).
V neděli ráno klasická italská snídaně, od pizzy přes deserty až po croisanty v mercato centrale di Termini, lahůdka. Vyrazili jsme po památkách, kamarád byl v Římě prvně. Takže Koloseum, Forum Romanum, Kapitol, Fontána di Trevi. Občas přeháňka, ale jinak slunce, parádní počasí. V kostele u fontány jsme narazili na fotku Matky Terezy, která dost výrazně připomínala Babiše. Kam se ten člověk nedostane...
Kolem oběda jsme přejeli do Trastevere, kde jsem ještě nikdy nebyl. A teď už vím, že příště tam chci i bydlet. Naprosto jiná, nádherná čtvrť. Klidná přes poledne, ale stále žijící, pulsující. Stará architektura s neobyčejným nádechem, zalitý sluncem, tam jsem si to hodně užíval. Na oběd jsme měli rezervaci v Roma Sparita (doporučuju dělat rezervace asi kamkoli pro jistotu) a za tu jsem vám fakt vděčnej. Jedinečnej zážitek. Od skvělýho místa, přes obsluhu, až po jídlo. Vynikající kulinářskej zážitek (cacio e pepe), předkrmy, výborný vína (kolem 14-20 eur za lahev), káva, deserty... vážněj skvělý.
https://www.tripadvisor.cz/Restaurant_Review-g187791-d1191220-Reviews-Ristorante_Roma_Sparita-Rome_Lazio.html
Kamarád je pivař, ale tohle víno ho dostalo. Pak jsem teda udělal rezervaci ještě do Bir and Fud, což je pěšky asi 15 minut. Maj tam na čepu 18 domácích piv, takový ty malý italský pivovary, nepříliš známý. Ochutnal jsem tři a bylo to s našima pivama minimálně srovnatelný.
V podvečer Vatikán topící se ve zlatě a světlech. To je majestátní pro věřící i nevěřící, zase úplně jiná tvář Říma. Byli jsme tam jen chvíli, chtěl jsem bejt brzo na Olimpicu.
To byl vlastně hlavní důvod naší návštěvy. A dopředu říkám, že zklamanej jsem teda rozhodně nebyl. I když by se našlo pár věcí, který mě nepříjemně překvapily. Například to, že musíš všude platit jen hotově. S tím jsem nepočítal, takže na víc než párek a dvě piva pro každýho jsme neměli. Do automatů nemůžeš, protože tě ostraha z areálu před výkopem už nepustí. Další dementní pravidlo. No jo, příště budu chytřejší.
Všude se tam kouří. Nevím, jak to je v sektorech pro rodiny, to si asi brzo vyzkouším. Ale tohle mě vadilo hodně. Hodně mladý i hodně starý, převážně holky, jedna igareta za druhou. Kouří tam každej a kdekoli, i na záchodech, což mi ten zážitek jako nekuřákovi trochu kazilo. Koupil jsem lístky do Distinti za 60 eur na hlavu a byly to skvělý místa. Jen jedna řada od Curvy. Tím se pomalu dostávám k další věci, která mě nemile překvapila.
Zrovna se připomínalo úmrtí mladýho fanouška De Falchiho, který zemřel v osmnácti před utkáním s AC Milán. Jeho podobizny po celý Curvě Sud, neustálý pokřikování, to bylo fakt působivý. Hymna na začátku zase jedinečnej zážitek, měl jsem husinu. V patnáctý minutě se polovina Curvy sebrala a prostě odešla. Pak jsem se dočet´, že na protest proti špatnejm výkonům. Najednou prostě zmizelo třba 700 lidí. To mi přišlo smutný a patetický.
Celkově fanoušci byli snad jediným mínusovým faktorem na tom stadionu. Jejich často laxní přístup spočívající v neustálým pískání na vlastní hráče. Nic pozitivního, konstruktivního. Prostě se jdeš na stadion vybít. Chápu, že výsledky i hra jsou špatný. Chápu, že mnoho z nich nemá nic než fotbal a že jsou to hrdý lidi. Chápu i ty řeči o respektu, který podle nich hráči nemaj. Ale fakt je těžký hrát, když víte, že si toho nikdo stejně neváží. V Římě to je těžký. Jeden den jste za boha, pak stačí špatnej skluz a i když jste Florenzi nebo De Rossi, fanoušci vás sežerou. Samozřejmě se tam všechno zveličuje, hlavně v médiích a tak, rozebírá každej detail. Chápu, že Curva je hodně specifická. Ale ty fanoušci pískaj neustále, při rozcvičce, poločase, pořád. Žádná podpora. Tohle jsem ještě nikde neviděl. Brácha fandí Manchesteru City, kamarád dobrýmu fotbalu kdekoli, a ty z toho přístupu byli hodně otrávený. Tváříme se jak velkoklub, kterej ob rok vyhrává Scudetto. Fanoušci jsou emotivní, je to jejich život, chápu, ale podpora minimální, kritika není konstruktivní, jen se tam prostě jdeš emočně vyblejt. Smutný.
Potkal jsem tam i pár Čechů. Kontroly v pohodě, trvaly tak 15 minut. K zápasu, co dodat. Primitivní gól, kterej jsme soupeřovi nabídli vlastně sami. Piatek samozřejmě výbornej, ten si ty italský obrany maže na bruscchettu neskutečně. První poločas z naší strany horší, ale potěšil návrat De Rossiho. Ve druhý půli už to bylo mnohem lepší, i když jsem gól neviděl
Ve 46. minutě, já se vracel s pivama. Ale stadion se otřásal, to zase jo. Zákrok na penaltu dost spornej, Suso padal ochotně a ještě dřív, než se ho Kolarov (dementně) dotkl. Dřeli jsme, potěšil mě Karsdorp, Schick. Štvali mě Pellegrini, Fazio a Džeko. Hráli jsme mnohem líp, ale ten silovej střed Bakayoko-Kessié byl hodně náročnej na veterána a dneska špatnýho Pellegriniho. Nepochopil jsem Eusebiovu taktiku stejně jako většinu jeko kiksů. Máme dvě zdravý křídla, ale nasadíme tam místo nich hrota a obránce. Parádní taktcká práce. Škoda tý Pellegriniho tyče a především Donnarummy, kterej byl prostě neskutečnej. Opět tahá AC nahoru. Výborný reflexy, organizace hry, rozehrávka... jednička neoddiskutovatelná.
Po zápase něco zakousnout, přežít narvanou tramvaj a metro. Pondělí bylo vyloženě odpočinkový, pořádná italská snídaně, nějaký suvenýry pro ženu a v pohodě domů.
https://www.instagram.com/sirondrej/?hl=cs
Budu sem postupně přidávat další stories a fotky.
Suma sumárum. Jeden z mejch největších snů, který jsem si ještě nesplnil, si můžu odškrtnout. Bylo to rychlý, emotivní, jedinečný. Odjížděl jsem spokojenej s pocitem, že tohle chci a musím zažít zas. Římu fandím od roku 2002, což už je vlastně slušná řádka let. A poprvý jsem moh' bejt na Olimpicu. Nikdy na to nezapomenu. Dneska nám odklepli stavbu novýho stadionu, tak jsou zítřky zase o něco veselejší. Každopádně děkuju, Říme.
Grazie mille.
Forza Roma sempre.