Ta slova od Francesca dnes zní jako proroctví.
Ty jsi byl, stejně jako on, hromosvodem pro klub, který neměl odvahu čelit problémům. Schoval se za lásku, kterou k tobě Řím vždy choval, zvolil cestu ticha, a pak tě s klubovým prohlášením takto odbyl.
Ale dá se odbýt 25 let lásky, vášně s „na shledanou a díky“?
Možná si Daniele zasloužil jiné zacházení, více času nebo prostě více taktu.
Protože nikdy nebyl a nikdy nebude jedním z mnoha, kteří prošli Římem.
Řím ti nikdy nebyl roven a omlouváme se, protože jsi nám věnoval více než kariéru a nedostal jsi zpátky to, co sis zasloužil.
Trvalo to příliš krátce, Daniè, ale vše, co jsme byli, nikdy takhle neskončí.
Řím je tvůj domov.