Čaute kluci,
konečně mám trošku víc času, abych sepsal kousek o výjezdu na náš domácí zápas s Chelsea. Rozjížděl jsem od začátku roku podnikání, který bylo v tu dobu dost čerstvý, všechno šlo pomalu, rok sem nikde nebyl a ex-přítelkyně do mě hrozně kérovala, načez sama odjela někam na design week do Eindhovenu. Řikám ok, taky jedu do hajzlu, vzal jsem poslední peníze, řekl si, že letadlem to nedám, tak jsem obešel pár kamarádů a vykrystalizovala sestava pro výjezd kamarádovo služební octávkou na plyn. Sestava - já, fanoušek Chelsea, fanoušek Bohemky, fanoušek Slavie, kámoška, co fandí Chomutovu
Vzali jsme to dost jako čištění hlavy. U Plzně zmizel první litr vodky, Rozvadov už nepamatuju a probudil jsem se na hranicích s Itálií. Pivka celej den - cíl bylo jít večer na fotbal, přežít bary s kámošema s Malty, který dojeli kvůli tomuhle zápasu a druhej den ukázat kamarádum Řím. Ubytko airbnb 200 metrů od Colossea, cena 550 na osobu, moc hezký. Vzali jsme to rovnou do Trastevere, počasí na kraťasy, po depce z Prahy nejlepší část mýho roku, jakože fakt. Doporučuju restauraci Tonnarello, tam se budu vracet po každý, když budu v Římě, nejlepší Cacio e pepe mýho života. Nepočítaně lahví vína, cesta na fotbal - pěšky. Došli jsme sotva k Andělskýmu hradu, když si kámoš slávista udělal těžkej výron kotníku.. a nikdo jsme mu to nevěřil, šli jsme dál, abysme tam byli na začátek. Kámoš najednou nikde... Na fotbal přišel v 15. minutě.. Mýho kamaráda, kterej fandil Chelsea mezi tím naši fanoušci i na Distinti Nord (kam jsme to měli za 40 euro) oblíkli radši do mikiny, aby nepřišel k úrazu.
Fotbal jste všichni viděli, bylo to geniální od začátku do konce, nedokážete si představit ten pocit zadostiučinění po tom debaklu s Bayernem, druhej poločas jsem měl celej blaženej úsměv, dostal jednu vlajku, jednu si koupil a mohl vesele na pivo. Večerní Řím byl skvělej, kousek od Colossea dělali místní nějakej mejdan u fontány asi do 5 do rána, nám zbyly ještě nějaký vodky, takže jsme samozřejmě nestihli check-out, ani oběd. Dali jsme si teda procházku po centru, se slávistou, kterej měl výron kotníku... Stihli jsme všechno, večeři znovu na Trastevere, přes noc domů, ráno do práce.
Asi stokrát jsem si řekl, že už se do Prahy nevrátim, jak mi bylo fajn. Nakonec se ale i v Praze věci správně hnuly a jsem rád, že jsem se vrátil, i když už nemám holku
Jinak proč to píšu, učte se italsky! Asi půl roku zpátky jsem začal dělat lekce na duolingu, je to zadarmo a dokonce u toho i trošku mluvíte. Začal jsem aspoň trošku louskat články v italštině a teď už jsem si v Římě i díky permanentní navátosti vystačil jen s italštinou, bez angličtiny. Byl to skvělej pocit a místní to strašně ocenili (vlastně jen jednou ne, když mě jedna pani poslala do rodinný restaurace, která měla mít otevřeno, pán mi taky řekl, že má otevřeno.. pak viděl dres, ukázal Lazio tetování a řekl, že má zavřeno). Chci v tom vydržet, teď jsem si přes jednoho italskýho kamaráda koupil knížku o historii AS - skira.net/books/roma-calcio a doufám, že tohle nebo příští léto už se v klidu domluvim i na Sicílii.
Asi pojedu na jaře na Ligu mistrů nebo na Juventus, tak se můžem když tak domluvit. Každopádně autem už nejedu
Na fotce níž já jako sybyla, celou dobu jsem řikal, že to bude 3:0.