Tak abych k tomu taky něco napsal. Na fotbal jsme vyrazili jako na zlatej hřeb římského výletu, jako na fotrovi na mně ležela obrovská zodpovědnost za něco, co jsem vůbec nemohl ovlivnit a co se začalo drolit doslova v první minutě, kdy byl přelomen Ferguson a ani za to nebyla rudá. Btw co se tam stalo? Já to pořádně neviděl.
Cesta na stadion byla pěšky asi 3-4 km, původně jsme chtěli jet busem, ale kolem zastávky se valily davy lidí jak mravenců, tak jsme se zapojili a malej už začal bejt pěkně heclej (zvlášť když uvážím, že jinak je mu fotbal - good for him - dost ukradenej). Možná to podpořilo i to, že jsme potkali klubovej autobus s našima klukama, kterej se kolem nás prohnal v obklopení houkajicich policejních aut a motorek za bujarého troubení.
Před stadionem jsme chvála bohu narazili na fanshop, zatlačil jsem slzu při vzpomínce na někdejší stánky se šálama lazio merda apod. (možná z jiné strany stadionu stále jsou, nevím) a vyrazili jsme na lov. Čapli jsme šálu, kterou můžete vidět na fotce a šlo se na věc. Na stadionu nás kontrolovali tuším 2x, vyhodili mi vodu, jinak je nic nezajímalo, mohl bych mít u sebe arzenál zbraní, ale voda neprošla. Koupili jsme občerstvení (kola plus malé pivko 9 euro) a poprvé v životě malej, poprvé po letech já, jsme vyběhli schody. Je to furt stejnej zážitek. Byli jsme tam tak o hodinu dřív, takže hezky jsme si užili písničky, co nám hrajou pořád doma, udělali pár fotek, koukli na rozcvičku, na Romola, na fanoušky.
Hymna je absolutní paráda a i kdyby se pak měl člověk sebrat a jít domů, stojí to za cenu lístku.
Zápas začal divně, hned faul a ošetřování a VAR, pak se pořádně nic nedělo a do toho curva sud úplně ticho - asi 15 minut měli zas nějakej protest (třeba i oprávněnej, nevím oč šlo) a z toho nadšení hymny to byla najednou nervózní uspávaná. Naštěstí se pak probrali, zpívali a v druhý půli se několikrát rozduněl celej stadion, je to začátek nejakyho chorálu. To bylo hustý.
Fotbal to naše, posouvaná, jedinej opravdu fotbalista je tam dybala. Gól jsme krásně oslavili, až nám ho pak vzali. Prej správně, ale před týdnem prý totéž bylo v zápase AC a uznali to. Klasika.
V druhý půli se ten tlak začal trošku stupňovat, je neuvěřitelný, kolik je tam naživo volných prostor na tom hřišti, který přicházejí často úplně vniveč. Když jsme to konečně prorvali a věděl jsem, že to uznaj (což se taky nemuselo stát - viděl jsem pak, že gólmana nesundal ndicka, ale někdo od nich, ale kdyby to bylo jinak a neuznali to, kdo ví, jak by ten večer dopadl). Pak artem krásně, trošku se štěstím jak on tak to áčko od bryana, ale na to se historie neptá. Trosku mi ztuhl úsměv, když snížili. Stalo se to během toho, co na stadionu pouštěli hlášení pro fanoušky hostů, ať po zápase zůstanou v sektoru. Škoda, že tam pro zákaz žádní nebyli... Pakárna. Stadion pískal a bum, gól. Trosku na svědomí to má gasp tím střídáním.
Doklepali jsme to a paráda, zazpívali jsme si grazie Roma a jeli.
Daje.